Recenze knih aneb není nad kvalitní čtení

Obě jsme z těch, které klidný večer s dobrou knížkou považují za kvalitně strávený čas. Proto jsme se po obdržení nabídky na recenzování knih ihned nadšeně vyrhly do vybírání těch nejzajímavějších. Jelikož nedáme dopustit na napínavé detektivní žánry, obě jsme si většinu recenzovaných kousků (s pár výjimkami) vybraly právě v kategorii krimi tematiky. Krabice s našimi poklady záhy dorazila do kanceláře i se záložkami zdarma, takže jsme se hned mohly pustit do zdolávání jedoho díla za druhým.

Co přečetla Anežka?

1. Zhluboka se nadechni. Zadrž dech. A vydrž co nejdéle…

Kniha Temné říční proudy je 4. pokračováním série detektivek situovaných v Londýně, v nichž řeší nemalý počet brutálních vražd mladá policistka/detektivka, Lacey Flintová. Přestože díly spojuje ústřední postava, jejíž osudy se napříč knihami rozvíjejí, fakt, že jsem žádný z předchozích dílů nečetla, mi nijak nevadil. Všechny důležité okolnosti byly v průběhu knihy objasněny. 

Velice spletitý případ se točí kolem nepředvídatelné Temže, v níž jsou nacházena tajemná těla, přičemž se dočkáme i kolize několika světových kultur či řešení vztahových, profesních i rodinných otázek. Byla jsem zvědavá, jak se celý případ vyvine a doufala jsem, že vysvětlení vě mě vyvolá onen příjemný šok a nevěřícný pocit: jaktože mě to vlastně nenapadlo dřív. A tento šok se skutečně dostavil, takže mé detektivní nitro bylo uspokojeno.

Jelikož jsem však poměrně náročný čtenář, nemohla jsem si nevšimnout pár drobností, které z této knihy dělají spíše „dovolenkové čtivo“ nežli detektivku století. Kniha je postavena způsobem, kdy skutečně až do poslední chvíle nevíte a nechápete skoro nic, stejně jako nevíte, kdo je dobrá třetina vystupujících postav, což občas může působit až rušivě, protože nějaké informace přece jen potřebujete. Podobně mě trochu mrzelo, že jsem se jako čtenář nemohla ve výsledném případu trochu více „pošťourat“, detailně pochopit vrahovu motivaci, původ apod. 

Když však všechny své dojmy z četby shrnu, jsou vesměs pozitivní. Knihu jsem zhltla jedním dechem, faktické informace byly v knize uvedeny správně (což je pro mě příjemné plus) a obecně jsem se u knihy pobavila víc, než scrollováním na mobilu, což je přesně to, co jsem chtěla.

2. Kompletní portrét nejbrutálnějšího sériového vraha Ameriky

Pokud se zajímáte o skutečné kriminální příběhy, ten o Tedu Bundym vám jistě nemohl uniknout. Jeden z nejnechvalněji známých sériových vrahů Ameriky se již dočkal několika seriálových zpracování, filmového zpracování i zpracování knižního. Tato kniha od Ann Rule je velice zajímavým svědectvím ženy, jež se velice podrobně zabývala kriminálním případem, o němž neměla ani nejmenší tušení, že si jí bude osobněji dotýkat. V průběhu vyšetřování totiž zjistila, že je pachatel jejím dlouholetým přítelem.

Tato kniha je opravdu silným zážitkem. Nejenže jsou veškeré zkušenosti, napáchaná zvěrstva a další informace o případu čtenáři předestírány bez veškerých vytáček, ale čtenář získá během čtení také pocit, že je vlastně skoro nepatřičné si knihu užívat. A jak by ne? Informace v knize obsažené mohou být pro někoho obtížněji stravitelné.

Na knize mě zaujal především fakt, že ji autorka již jednou vydala, a to před několika desítkami let, přičemž aktuální vydání obohatila o nové informace. Přece jen dozvědět se v 80. letech, že byl můj kamarád brutálním sériovým vrahem a potom o tom o bezmála 30 let později vydat knížku, to musí být známkou nemalé odvahy. Autorka se například zmiňuje, kolik žen jí píše o tom, že je Ted Bundy pravděpodobně dříve také obtěžoval, případně jak se ona sama cítila, když jí jeho duch nepřestal ani po 30 letech pronásledovat.

Kniha pro mě byla opravdu silným zážitkem, a to i přes to, že jsem o Tedu Bundym shlédla mnoho dokumentů a přečetla spoustu článků. Doporučuji ji každému, kdo má o skutečné zločiny zájem.

3. Skici z cesty ze Dna Pytle až do Mordoru

Jakožto věrný fanoušek J. R. R. Tolkiena jsem si tento kousek nemohla nechat uniknout. Autor John Howe, jež je současně velmi nadaným ilustrátorem, čtenáře provádí světem krásné Středozemě.

Přestože jsem Tolkienova stěžejní díla již přečetla, kromě filmových zpracování jsem neměla žádný přístup k vizuální stránce jeho imaginárního světa. Howe, který spolupracoval s režisérem Peterem Jacksonem na filmovém zpracování Tolkienova námětu, z knihy udělal nádhernou výpravnou ilustrační podívanou, která uspokojí každého, komu není cizí Dno pytle, Radagast hnědý či Saruman.

Kniha není pokračováním Pána prstenů nebo třeba nějakou příběhovou nadstavbou. Místo toho mě Howe vzal na prohlídku Tolkienovou Středozemí, stejně jako natáčením Pána prstenů na Novém Zélandu. Dozvěděla jsem se jak podrobnosti ze zrození Pána prstenů či Hobita, tak tajemství samotné Středozemě, které skalní fanoušek sice dávno zná, neubere to však na jeho nadšení.

Pokud tedy na tvorbu otce fantasy nedáte dopustit, Poutníkem po Středozemi je kniha přesně pro vás. Dostanete se tak k Frodovi a k Prstenu blíž než kdy dřív. Já jsem si užila nejen čtení o autorových zkušenostech z natáčení, ale i zjednodušené Tolkienovy příběhy nebo detailní ilustrace.

A co četla Adéla?

4. Povídky, co stojí za to

Titul Temná rána mě kromě svého názvu zaujal i krátkým úryvkem z knihy. „Na pohřbu nás bylo pět – já a čtyři dědovi známí ze Svazu ziegleriků. Popravdě, i tato účast mě překvapila. Dědu neměl nikdo rád…“

Pro tento povídkový výběr jsem se rozhodla především proto, abych rozšířila žánr své četby. Bez nadsázky můžu říct, že se jedná o jedny z nejlepších povídek, jaké jsem kdy četla. Každá povídka má své originální pojetí, což zajistí, že se při četbě nestihnete ani na vteřinu nudit nebo odbíhat myšlenkami jinam. A to přesně od knihy chci.

Autor se vyznačuje osvěžujícím způsobem psaní, přičemž jeho často se vyskytující přímá řeč čtenáře udrží v bdělosti. Navíc nechodí daleko pro explicitní výrazy, drsné reakce postav či černý humor. 

V čem se kniha kromě unikátního obsahu odlišuje od ostatních, je originální ilustrace, která odděluje jednotlivé povídky a skvěle dotváří jejich atmosféru. Líbí se mi, s jakou jednoduchostí a lehkostí je kniha napsaná. Rozhodně ji doporučuji k přečtení.

5. Česká thrillerová jízda

„Nenávist nezapomíná, křivdy nestárnou.“

Už samotný název knihy stačil k tomu, abych si titul vyhledala a zjistila si o něm detailnější informace. Po zjištění, že se jedná o českou tvorbu, jsem byla ještě zvědavější. Líbil se mi i obal knihy a především zvolený font písma, který se ke knize tematicky hodí. 

Naštěstí mě nezklamalo ani to stěžejní, tj. obsah. Začetla jsem se hned na první stránce, což většinou bývá dobré znamení. Děj dynamicky postupoval a zbytečně se netáhl. Autorčin styl psaní mi vyhovoval, byl pochopitelný, přímý a přitom dostatečně informující.

Co na knize oceňuji, je autentičnost jednotlivých postav, kdy každá z nich mluvila svým vlastním „slangem“, což mimo jiné usnadnilo orientaci v postavách. Každá z postav nesla svoji přezdívku: Rusalka, Meluzína, Bludička, Sudička a Nymfa. Na začátku je tedy trochu obtížnější se v nich vyznat, ale po chvilce čtení už se čtenář začne orientovat. 

Protože nejčastěji čtu severské detektivky či thrillery, byl pro mě český psychologický thriller osvěžující změnou, který ale nestrádá na kvalitě. Po celou dobu čtení jsem zůstala vtažena do děje a knihu jsem měla přečtenou za 3 večery, tedy jedním dechem. Knihu bych 100% doporučila k přečtení, napínavost a čtivost jí rozhodně nechybí.

6. Vražda na odlehlém statku. Série brutálních útoků...

Klinický psycholog Joseph byl vyzván, aby pomohl detektivce s vyšetřováním dvojnásobné vraždy, která zanechává mnoho otázek a žádné odpovědi. 

Do knihy jsem se velmi rychle začetla, a to nejen díky jejímu nevšednímu začátku. Nevím, jestli mě v průběhu čtení zajímalo víc odhalení vraha nebo rodinný život profesora. Obvykle se vše točí jen kolem vraha a obětí, ale v tomto případě autor zvládl obsáhnout v podstatě vše najednou.

Vzhledem k počtu stran, který přesáhl 400, jsem byla zvědavá, jaká bude dynamičnost příběhu a zda budou místy utahané pasáže. Když jsem se pomalu do takové fáze dostávala, začal naštěstí příběh nabírat na obrátkách a samotný konec to jen perfektně dovršil. Takže očekávaného napětí a netrpělivosti, jak vše dopadne, jsem se dočkala. 

Co oceňuji, je brilantní způsob, jakým autor dokáže popsat každý detail, a to s dostatečnou dávkou expresivity.

7. Inspirace skutečnými zločiny

Protože mám slabost pro detektivky a krimi příběhy, volba knihy Očistec byla v mém případě více než jasná. Co teprve severské krimi, které bývají ve většině případů právem považované za vůbec nejlepší. Už samotné úvodní věty příběhu mě vtáhly do děje a bylo mi jasné, že se hned tak od čtení neodtrhnu. 

Příběh se skvěle četl, nikde nevázl a dynamicky se rozvíjel. Líbí se mi způsob, jakým autorka detailně popisuje jednotlivé kroky vedoucí k důkazům. Na příběhu je krásně vidět, že není potřeba přesložitých a překombinovaných zločinů, aby vznikla kvalitní četba. Co této severské krimi ještě dodává plusové body je fakt, že je inspirovaná skutečnými příběhy a autorce se podařilo skvěle zkombinovat skutečnost s fikcí.

8. Sociologická oddechovka

K výběru této knihy mé přiměly jednoduché a zajímavě úderné otázky typu: Proč je v Česku tolik zahradních bazénů? Proč máme rádi vtipy o frontách na banány? 

Byl mi sympatický nepříliš dlouhý úvod, nicméně na místě autora bych vynechala opakování vět, které jsou uvedeny už na obalu knihy. Čtení je to rozhodně zajímavé a krásně vám vyplní volné chvíle.

Tím, že je kniha malá, lehká a tedy i skladná, si ji můžete vzít kamkoli s sebou a o zábavu máte postaráno. Přečtenou ji sice budete mít za chvíli, ale vzhledem k obsahu si knihu můžete otevřít na jakékoliv stránce a znovu se začíst. Neustále totiž bude nad čím přemýšlet. Témat, kterých se autor v knize dotýká, je mnoho. Jedny z nejzajímavějších kapitol jsou například: Pravda o covidu, Privatismus, Přizpůsobivost či Autenticita. 

Má očekávání od knihy byla veliká, nicméně tak to mám s každou knihou, takže se častěji setkám se zklamáním. V případě tohoto titulu jsem nebyla ani zklamaná, ani nijak zvlášť ohromená. Knihu Neznámá společnost hodnotím jako příjemné a inspirativní čtení, které mě přimělo hlouběji se zamyslet nad tématy, jež visí ve vzduchu nad námi všemi, a my ve většině případů děláme, že je nevidíme.

Jak vznikají naše recenze

Zajímá vás, jak vznikají recenze Plné Peněženky? Přečtete si o tom v našem speciálním článku.