Výlet na Bezděz

Milý Zápisníčku,

jak správně tušíš, svoje cestování do zahraničí ráda prokládám výlety po naší krásné České zemi. Myslím, že je pokaždé co objevovat, zkoumat a obdivovat. I když jsem na některých místech už v dřívějšku byla, tak mě i přesto nikdy neomrzí. Proto jsem se, společně se svojí kamarádkou, rozhodla jako další výletní cíl zvolit jednu z nejvýznamnějších gotických památek, majestátní královský hrad Bezděz.

Cestu jsme započaly v Praze na Hlavním nádraží, nasedly jsme do vlaku a vše se zdálo jít jako po másle. Ale aby to bylo trochu zajímavější, chvíli před příjezdem do naší cílové zastávky Bezděz se s námi vlak zasekl na kolejích. Kousek před námi totiž na trať spadl strom. Takže průvodčí udělal, co musel, a sice, s poněkud nešťastným výrazem ve tváři nás cestující informoval o nastalé situaci. Že musíme počkat na hasiče, aby strom z dráhy odstranili, a pro nás že přijede záchrana v podobě autobusu, který nás odveze na tolik očekávané místo. K našemu překvapení nás autobus přijel vysvobodit v poměrně krátkém čase a my se s kamarádkou konečně mohly vydat na cestu k hradu. Cesta vedla kolem domů, domků a domečků, silnic, stromů a makového pole připomínajícího moře. Máky se totiž v dálce zdánlivě ztrácely a postupně přecházely v horizont, kde už splývaly s nebem. Prostě paráda. Cesta od zastávky byla asi 2,5 km dlouhá a díky tomu, že nás hrad Bezděz vyhlížel už z dálky a neztrácel se nám z dohledu, jsme věděly, že jdeme správně. 

Když jsme došly pod kopec, na kterém se tyčil hrad, zavítaly jsme do zdejší restaurace na oběd a jakmile nám trochu slehlo, vydaly jsme se směrem k hradu. Během stoupání vzhůru jsme narazily na několik pěkných kapliček a prošly třemi branami. Je ale dobré se dívat také pod nohy - co Ti budu povídat, vzít si trekové boty nebyla vůbec hloupost :). Je to slušný výšlap po strmé a často kamenité cestě, ale výsledek stojí za to. Už první pohled na hrad hned při vstupu nás uchvátil a čím dále jsme postupovaly, tím krásnější pohledy a posléze i výhledy se nám nabízely.  

Při vstupu na hrad je potřeba zaplatit vstupné (120 Kč za dospělého), ale v ceně je jak samostatná, tak i komentovaná prohlídka a všechny další vstupy do prostor. Když půjdeš pořád za nosem, dojdeš až na nádvoří hradu, kde budeš mít pocit, že ses ocitl o několik století zpět. V dobovém oblečení se tu hraje, zpívá a tančí a o zábavu tu rozhodně není nouze! Stačí se od muzikantů na chvíli otočit, a v tu ránu se před Tebou vynoří působivý Templářský palác. Ten byl po více jak 170 letech zpřístupněn v roce 2018, tedy poměrně před nedávnem. V paláci se můžeš dozvědět další zajímavosti z historie nebo obdivovat různé archeologické nálezy. Mě osobně nejvíc zaujala hrací kostka (nejčastěji vytesaná z klů a kostí), se kterou lidé hráli hry už od středověku. Ale najdeš tu i mučící lavici anebo královský trůn, na který je možné usednout a vyfotit se v něm. 

Národní kulturní památka, jíž hrad Bezděz nepochybně je, se může chlubit hradebními zdmi, které jsou ve velké míře zachovalé. Důvodem, proč hrad nebyl v minulosti přestavován, je především jeho velmi obtížná dostupnost. Kopec se svojí výškou celých 604 metrů slouží jako bezvadná rozhledna. 

Po prohlídce hradu jsme se vydaly na cestu zpět kolem potůčku. Díky slunečnému počasí v kombinaci s makovým „mořem“ po našem boku jsme se na chvíli cítily jako v pohádce. A podle čeho zaručeně poznáš, že už jsi blízko nádraží? Podle cvrčků. Nevím sice proč, ale čím víc se přibližuješ k hlavní křižovatce vedoucí k vlaku, tím víc cvrčci přidávají na intenzitě projevu.
Návrat do Prahy jsme si však nechtěně prodloužily nasednutím do vlaku v opačném směru – to už mě ale vážně nepřekvapilo :). Průvodčí se nás vtipně zeptal, jestli chceme do Boleslavi přes Doksy. Pak nám s jeho další dopomocí došlo, že sedíme ve špatném vlaku. Takže jsme dojely na nejbližší zastávku Okna, kde jsme počkaly (už konečně) na správný vlak, který nás přesunul do vytoužené Boleslavi. V Boleslavi na nás ale vlak nepočkal, a tak jsme se nakonec zdržely o dalších pár desítek minut. Nicméně i přes všechna zdržení to byla i tak skvěle strávená neděle :).

P. S.: Věděl jsi, že je tu ještě jedna zajímavost s hradem spojená? Vedle výhody představující nedobytnost pro obyvatele hradu tu byla také jedna nevýhoda. Tou byla absence studny, proto tedy byla voda na tomto místě využívána jen pro vaření a koně a lidé tu pili především víno a pivo.