Ráj zvaný Madeira

Milý Zápisníčku,
 
Rozhodla jsem se podělit se s Tebou o svoji srdeční záležitost ve světě cestování. Místo, jehož kouzlu má cestovatelská duše propadla hned při první návštěvě a hned mi bylo jasné, že tu nejsem naposledy. Místo s nádhernou přírodou, množstvím levád, vavřínovými lesy, mystickou mlhou či tropickými květinami. Místo přezdívané Ostrov věčného jara, Zelená perla Atlantiku nebo Ostrov květů. Tím místem není nic jiného než zelený klenot v Atlantském oceánu – Madeira.

Madeira je ostrov vulkanického původu ležící hluboko v Atlantském oceánu. Do Maroka to je přibližně 580 km a do Lisabonu 980 km. Madeira je součástí Madeirského souostroví. V každém ročním období Tě tu přivítá čistý oceán, přívětiví lidé a hlavně – výborné jídlo! Představím Ti teď několik míst, která mě na Madeiře uchvátila a která rozhodně stojí za návštěvu.

Hlavní město Funchal

Samotné hlavní město ve mně vyvolává pocit, že tu jsem (jako) doma. Pocit, který je zkrátka potřeba zažít na vlastní kůži a jež je dozajista podpořen přítomností Atlantiku, který je doslova na dosah. Kromě výborné zmrzliny na každém rohu (a že je tu výběr!) se Funchal vedle jiných historických pevností může pyšnit například pozdně gotickou katedrálou Sé v manuelském stylu. Věř mi, katedrále je lepší říkat jen Sé, protože než bys řekl celý název Sé Catedral de Nossa Senhora da Assunç~ao, mohlo by už být po dovolené. Další zajímavou zastávkou může být botanická zahrada (Jardim Botánico) z roku 1960, kde najdeš nejen rostliny typické pro Madeiru, ale rovnou z celého světa. A pro milovníky orchidejí je nedaleko odsud ještě soukromá orchidejová zahrada (Jardim Orquídea).

Vyhlídka Cabo Girão 

Cabo Girão se svými 589 m patří mezi nejvyšší útesy na světě. Před sedmi lety zde vybudovali vyhlídkovou terasu, ze které je vedle nezkrotného oceánu krásně vidět jižní pobřeží ostrova. Pro nebojácné osoby má vyhlídka také prosklené dno, po kterém je možné se projít s výhledem přímo pod sebe. Malý kousek od vyhlídky je hned kavárna, kde mají nejen výbornou kávu, ale také skvělý cheesecake s maracujou. Mimochodem maracuja je na Madeiře obsažená snad úplně ve všem, a to je další věc, kterou na tomto místě prostě miluji :). 

Porto Moniz

V severozápadní části ostrova Madeira můžeš navštívit město Porto Moniz. Město je to veliké a je vzdálené asi 70 km od Funchalu. Hned pod městem jsou u pobřeží rozprostřena vulkanická jezírka, což je velmi zajímavý přírodní úkaz. V jezírkách si můžeš při pěkném počasí skvěle zaplavat přímo mezi útesy a být tak dokonale sjednocen s přírodou. Příroda je tady opravdu rozmanitá. Z kopce nad městem jsou vidět vyvřelinová jezírka jako na dlani.

Vyhlídka Balcões

Překrásná vyhlídka Balcões (v překladu balkony) působí díky hlubokému zalesněnému údolí a přítomnosti mraků až mystickým dojmem. Místo dodává sílu jak do plic, tak na duši. Při troše štěstí, když se mlha na nějakou chvíli odebere pryč, se rozprostře výhled na nejvyšší vrcholky ostrova. I když upřímně nevím, jestli je krásnější samotný výhled anebo ona magická mlha. Vedle všudypřítomných ještěrek je tady ještě jeden příjemný bonus, a tím jsou i místní ptáčci, kteří zde často poletují. Jsou to pěnkavy obecné, které jsou na Madeiře nejmenším ptactvem a rády si zobnou nějaké té dobroty přímo z ruky. Zrníčka si tu můžeš pořídit ve stánku, který potkáš cestou na vyhlídku.  

Západ - Ponta do Pargo

Ponta do Pargo je nejzápadnější částí ostrova, na jehož vrcholu se na výsluní vystavuje aktivní maják – celým názvem Farol da Ponta do Pargo. Co je pro toto místo výstižné? V první řadě je to naprostý klid, který se málokde najde. Člověk se tady opravdu cítí uvolněně a jakoby na něj stres a shon dnešní rychlé doby nedosáhly. Místní atmosféře dopomáhá lesknoucí se oceán, který seshora působí velice klidným dojmem, ale čím víc se k němu člověk přibližuje, tím víc oceán získává na síle a dává na odiv svoji nezkrotnost a divokost. Jako bonus k tomu všemu tu vždy probíhá živý koncert v podání místních cvrčků. 

Východ - Ponta de São Lourenço

Naopak nejvýchodnější částí ostrova je pak bezchybný mys přecházející na dva výběžky a nabízející překrásné scenerie. Na rozdíl od květnaté a zelené většiny území Madeiry se tato část vyznačuje strmými, uchvacujícími útesy a díky absenci vlhkosti mys po většinu roku působí jako polopoušť. Právě tato část ostrova mě snad nejvíce nadchla a zajistila mé časté návraty na Madeiru.  Myslím, že právě São Lourenço nabízí cestovatelům ty nejkrásnější výhledy. Absolvovat tento trek se opravdu vyplatí, není totiž příliš náročný a přitom toho tolik nabízí. Délka trasy je 8 km a zabere přibližně 3 až 4 hodiny, podle tempa a doby trvání spadlé čelisti :). 

Zajímají Tě ještě další místa, která si nenechat ujít? Nedivím se Ti :). Jedním z takových míst je nejstrmější lanovka, na které jsem kdy byla - Achadas da Cruz, kterou se můžeš svézt za pouhá 3 eura. Dole se projdeš po větrném pobřeží a nejen cestou nahoru pak žasneš nad velikostí a mohutností okolních vrcholů.

Dalším místem je malebné městečko Santana, kde se Ti kromě jiných krás naskytne jedinečný pohled na typické slaměné domky (casas de colmo). Zajímavostí je, že tyto pastevecké domky neměly pevné základy, a tak se daly snadno rozebrat a přemístit na jiné místo. V domcích se dnes dají zakoupit suvenýry. Pro případ, že by Ti to pořád nestačilo, čekají na Tebe ještě místa jako Câmara de Lobos, Machico a São Vicente, ale o tom zase příště :). 

P. S.: Všiml sis, že ještě nebyla zmíněna jedna z hlavních dominant ostrova? Přesně tak, řeč je o nejvyšším vrcholu Madeiry - Pico Ruivo. Hoře se kvůli jejímu zbarvení přezdívá také červená hora. Druhým nejvyšším vrcholem je pak Pico do Arieiro, mezi nímž a horou Pico Ruivo vede hřebenovka, která umožňuje objevit zdejší různorodý horský masiv. A právě zmíněné vrcholy budou mým hlavním cílem na příští návštěvě ráje zvaného Madeira.