Na pár dní v Římě s dětmi

Milý zápisníčku,

jednoho léta nebylo moc času na dlouhou dovolenou a tak jsme se rozhodli, že si odskočíme alespoň na pár dní někam za hranice. Podmínkou tohoto výletu musela být atraktivita jak pro dospělé, tak pro tři děti ve věku 2, 7 a 11 let.

Náš výběr nakonec padl na Řím, město nádherných památek s možností dostat se vcelku jednoduše k moři. Památky pro dospělé, moře pro děti - ideální. Naše dovolená trvala jen šest dní, v rámci kterých jsme potřebovali projít město a alespoň dvakrát se vypravit na pláž, abychom splnili slib daný dětem.

Cestovali jsme obyčejným linkovým letem s přistáním na malém letišti u Říma. Dětské přání dát si k obědu něco z fastfoodu přímo na letišti bylo úplně mimo a my byli rádi za ty croissanty koupené v letadle někde nad Německem :).

První seznámení s městem

Trošku problematické bylo dostat se na místo ubytování. Přeci jen nás bylo pět, sedmimístný taxík nikde v dohledu a na MHD jsme si ještě úplně netroufali. Ale nakonec nás jeden odvážný řidič připomínající Pierra Richarda přeci jen naložil a dovezl do bytu, který byl na dalších 6 dní naším domovem.

Vzhledem k tomu, že první den naší dovolené byla sobota, nebydleli jsme v žádném velkém hotelu, ale v bytě pronajatém přes Airbnb, první dojmy z Říma byly trochu jiné, než bychom čekali. Byt byl ve čtvrti Testacceo připomínající pražský Smíchov - vysoké domy, rozpálené chodníky, všude prach. Navíc na ulicích úplný klid, nikde nikdo, jak opuštěné město :).  To vše se ale změnilo navečer, kdy se trošku ochladilo. Lidé najednou vyšli do ulic a na náměstíčku před naším domem bylo najednou plno. V pondělí pak otevřeli i všechny krámky v ulicích a najednou to bylo úplně jiné město.

První den jsme zvládli vlastně jen nakoupit týdenní jízdenky na městskou dopravu a pod příslibem zmrzliny pro děti, navečer dojít pohodovou procházkou ke Koloseu. 

Vlakem k moři

Druhý den ráno jsme vyrazili vlakem k moři. Jeli jsme 9 zastávek a cestou jsme z okénka neviděli nic zajímavého. Krajina suchá, vyprahlá a špinavá. Takové dlouhé předměstí vlastně až k moři.

Vybrali jsme si první veřejnou pláž na Lido di Ostia, kterou jsme potkali. Vstup v přepočtu asi za 1000 Kč a pak nijak zvlášť dobrý oběd za podobnou částku (asi jako když bychom si dali na českém koupališti smažák v housce, nebo klobásu). Lidí tam bylo opravdu hodně a moře zezačátku čisté, se odpoledne při odlivu změnilo na vodu namíchanou s odpadky. To už jsme ale stejně odcházeli, děti byly hezky unavené a hlavně spokojené, že se koupaly v moři. Černý lávový písek jsme pak z plavek nemohli dostat ještě dlouho potom :).

Autobusem po městě

Po odpočinkovém dni na pláži nás čekala trocha kultury, samozřejmě přizpůsobená dětem. Takže žádné zdlouhavé prohlídky památek zevnitř, ale spíš zajímavá procházka městem.
Do Vatikánu, našeho prvního cíle, jsme dojeli autobusem. Prošli jsme Svatopetrské náměstí, dostali se bez fronty do baziliky svatého Petra (kromě mě, jelikož jsem měla moc krátkou sukni), nakoupili suvenýry, vyfotili se s vojákem švýcarské gardy a pokračovali směrem k Andělskému hradu.

Procházkou přes Tiberu a dále po nábřeží jsme došli na zastávku autobusu, kterým jsme dojeli zpět “domů”. Po obědě v oblíbené pizzerii následoval nutný polední klid, jelikož poledne a časné odpoledne v letním Římě prostě není vhodné na procházky po městě. Další program jsme odsunuli až na 18. hodinu.

Vyrazili jsme pro velký úspěch opět autobusem. Byla to trochu adrenalinová zábava, jelikož autobus, kterým jsme jeli asi neměl tlumiče :). Nakonec jsme ještě málem přejeli plánovanou cílovou zastávku, protože názvy stanic nikdo nehlásil a některé byly na znamení, tak jsme vůbec netušili, kterou zastávku už máme za sebou :).

Večerní Řím

Podle cedulky na růžku a davu lidí jsme určili směr k Pantheonu. Šli jsme úzkými, úžasnými uličkami plnými krámků a restaurací. Taková Praha kolem Karlova mostu a Staromáku. Pantheon jsme bohužel stihli už při zavíračce (většina takových památek se zavírá se západem slunce), ale ještě jsme stihli rychle nakouknout dovnitř.

Od Pantheonu jsme se vydali k Fontáně Di Trevi. Cestou jsme potkali řadu pouličních umělců, kteří vytvářeli obrazy sprejem. Úžasná podívaná, děti nadšené.
Fontána byla krásně osvětlená (došli jsme k ní už za tmy) a také obsypaná lidmi. Pokochali jsme se a vyrazili kolem Španělských schodů, které byly bohužel zrovna v rekonstrukci, směrem na metro.

Nejdřív jsem si myslela, že na stanici někdo zapomněl rozsvítit, ale byla to prostě jen taková tmavá a ponurá stanice. Trochu rozdíl oproti Praze, ale ostatní stanice už byly lepší a my se přestali bát :).

Odpočinek u moře a poslední procházka Římem

Další odpočinkový den u moře, tentokráte lépe promyšlený, co se týče oblasti na koupání. Jeli jsme vlakem až na předposlední stanici a zakotvili u pláže "MAMI" a dobře jsme udělali. Nebylo tam narváno (možná i tím, že byl všední den), měli hezkou restauraci, výborné jídlo, víc prostoru jak u vody, tak mezi lehátky. Pláž byla tentokráte kamínková a moře bylo čisté i odpoledne. Tohle koupání jsme si fakt užili a odjížděli až kolem 16 hodiny.

Středa byla posledním dnem, kdy jsme mohli něco podniknout a já chtěla navštívit Forum Romanum - památku, která byla v dobách antického Říma centrem veřejného dění. Konaly se zde slavnosti, soudy, politická shromáždění i volby. Je to místo ze kterého na člověka opravdu dýchne historie.
Kvůli příšernému vedru jsme bohužel neprošli všechno. Bez dětí by se to asi dalo, ale nechtěli jsme je úplně uvařit.

Bylo 30 stupňů ve stínu a tak jsme to moc neprotahovali. Popojeli jsme jednu stanici metrem a sedli si na jídlo v restauraci, která měla stolky vystrčené na ulici hned vedle jednoho z mnoha pítek s pramenitou vodou - což je mimochodem geniální záležitost. Voda je přiváděna do Říma z okolních kopců sítí aquaduktů a je pitná, takže jsme nemuseli vůbec řešit, zda máme zásobu vody s sebou. Děti se během čekání na oběd krásně ochladily a hned jim bylo lépe.

Navečer jsme vyrazili pro velký úspěch zase autobusem, zase bez tlumičů a vystoupili jsme na stanici, kterou jsme si vytipovali minule. Z autobusu jsme totiž viděli památky, které jsme původně v plánu neměli, ale pohled na ně nás přesvědčil.

Za  neustálého kňourání "mě bolí nožičky" a "já mám hlad" jsme už za tmy došli na Piazza Navona k fontáně čtyř řek. Ano šli jsme částečně po památkách z filmu Andělé a démoni :).

Poslední den naší dovolené v Římě byl vlastně jen o přesunu na letiště a o hodinovém zpoždění letu. To děti nenesly uplně dobře, ale nakonec se dočkaly jak letadla, tak oblíbeného croissantu někde nad Německem :).

P.S. Řím je nádherné historické město, dospělí si ho užijí asi lépe, ale i dětem má co nabídnout. Blízkost moře je velké plus pro všechny :).