Tyrolské alpy – zážitky v horách

Milý Zápisníčku,

zdá se mi to neuvěřitelné, ale od naší dovolené v Rakousku uplyne letos v červenci již 10 let. Ač se to jeví jako dlouhá doba, stále z našich vzpomínek nevymizela a rádi si ji připomínáme.
Hory byly a jsou vždy naší první volbou při výběru odpočinkové destinace. Tentokrát jsme doufali i v dobrý přínos vysokohorského vzduchu našim dvěma věčně uchrchlaným dětem. Konečný výběr padl na tyrolské městečko Fieberbrunn, v jehož okolí jsme našli dostatek výletních cílů pro děti ve věku 6 a 2,5 roku.

Cesta z Prahy do Fieberbrunnu nebyla zas až tak dlouhá (cca 5 a půl hodiny), zato plná zastávek (takže jsme to s přehledem natáhli na 8 hodin). Za zmínku stojí snad jen obědové pozastavení kousek od Mnichova u ledovcového jezera Chiemsee, které má přezdívku “Bavorské moře”. Na jednom z jeho ostrovů se nachází nádherný zámek Herrenchiemsee, s jehož výstavbou začal Ludvík II. Bavorský v roce 1878 a který se měl stát obrazem paláce ve Versailles. My jsme se na ostrov během naší krátké přestávky bohužel podívat nestihli, ale snad se sem jednou ještě vrátíme.

Po zmíněných osmi hodinách na cestě se před námi z ničeho nic vynořily Alpy. Z víceméně rovinaté krajiny se zvedaly příkré stěny vysokých hor, což v autě vyvolalo nadšení. Již první den bylo nad slunce jasné, že jsme dovolenou vybrali dobře.

Hexenwasser Hochsöll a Kneippanlage Aschau

Vzhledem k ne moc příznivé předpovědi počasí na následující dny, jsme jako první do našeho výletního itineráře zařadili atrakce jakkoli spojené s vodou. Prvním místem, kam jsme se vydali následující ráno byl vodní park  Hexenwasser Hochsöll, který se nachází v 1150 m.n.m. na úbočí hory Hohe Salve (1829 m.) asi 30 km od našeho hotelu. Po zakoupení jízdenky na kabinkovou lanovku (dospělí 25 euro, děti polovic), která nás dovezla přímo ke vstupu do parku, jsem již žádné další vstupné neplatili. 

Park Hexenwasser je celý (jak napovídá název) o vodě. A to o hodně ledové vodě, která vede celým areálem v podobě různých potůčků, korýtek a nádrží. Většinou potůčků se dá procházet po jejich kamenitém dně, což je úžasná masáž pro nohy. Zároveň je park plný zajímavých atrakcí a hračiček pro děti. Ač bylo ten den vedro a všichni jsme se lehce připálili, koupat se v této vodě opravdu nedalo :).

Další, již jen krátkou zastávkou toho dne, bylo malé městečko Aschau a místní Kneippanlage - tedy Kneippovy lázně pro nohy. Princip těchto lázní je velice jednoduchý. Procházíte bosí po různých površích a masírujete si tak nohy zespodu. Kamínky, hlína, jehličí, šišky a hlavně různě studená nebo teplá voda. Definice zní: “vodoléčebná otužovací procedura” .. a mimo jiné také zrychluje metabolismus. Později jsme zjistili, že maličké kneippanlage mají skoro v každém místním hotelu, či penzionu.

Grossglockner Hochalpenstrasse

Asi největší výzvou této dovolené byla cesta horskou silnicí na vyhlídku k nejvyšší hoře Rakouska Grossglockneru (3798 m.n.m.). Silnice má název Grossglockner Hochalpenstrasse, je dlouhá 48 km, má 36 zatáček skoro o 180°, nejvyšší bod je 2404 m.n.m a začala se stavět v roce 1930. Ovšem každá sranda něco stojí a na této silnici se platí mýtné 37,50 euro za auto (pro srovnání v roce 2011 to bylo 29 euro).

Počasí bylo krásné, ale teplota s vystoupanými metry rychle klesala. Když jsem si udělali první zastávku na focení, stačila nám trička, ale na dalších zastávkách jsme postupně navlékali vrstvy. Byl to krásný letní výlet, jen děti trochu remcaly, že si nabraly sníh do sandálů :).

Cílem naší cesty byla vyhlídka na Grossglockner, ale bohužel vrchol hory byl zrovna schovaný v mracích, takže jsme se museli “spokojit” jen s výhledem na ledovec Pasterze. Tento ledovec je největší ve Východních Alpách, je dlouhý asi 10,3 km, široký 1200 – 1400 m a má rozlohu 32 km². Bohužel jako všechny ledovce s postupem času odtává a zmenšuje se. V době, kdy se na něj (z přibližně stejného místa jako my) koukal František Josef I., byl ledovec až do výšky vyhlídkové terasy. Momentálně je potřeba dalekohled, aby bylo vidět na lidi, kteří se po ledovci procházejí - mimochodem dá se na něj z vyhlídkové terasy dojet lanovkou.

Krimmelské vodopády

Předpověď počasí hlásila možný déšť a tak jsme se čtvrtý den naší dovolené vypravili k vodopádům. Předpokládali jsme, že přijdeme lehce zmáčení tak, jako tak.
Krimmelské vodopády jsou největší v Evropě. Padají přes tři prahy v celkové délce 385 m. Zdrojem Krimmelských vodopádů je 17 potoků, které vytékají z ledovců Zillertalských Alp. 

Vzhledem k tomu, že jsme s sebou měli dvě děti, rozhodli jsme se neabsolvovat celou trasu vedoucí i nad vodopády (cca 7 km), ale zvolili jsme zcela nenáročnou, asi kilometrovou  procházku. Dostali jsme se po turistické značce k dolní části vodopádů a myslím, že zážitek byl i tak veliký.
Vstupné na stezku k vodopádům činí momentálně 3 eura pro dospělého a 1 euro za dítě.

Triassic Park

Další den jsme absolvovali (k velkému nadšení dětí), cestu lanovkou přímo do pravěku. Triassic park se nachází v turistické a lyžařské oblasti Steinplatte Waidring v nadmořské výšce 1666 m.n.m. a před 200 miliony let na tomto místě býval oceán. Zdejší expozice jsou hodně interaktivní a zajímavé pro dospělé i pro děti. Našim dětem se samozřejmě nejvíce líbili obří dinosauři, ale také paleontologická pláž nebo plavba na voru po malém jezírku. My dospělí jsme zase ocenili nádherný rozhled z vyhlídkové plošiny vysunuté nad hlubokou propastí.

Výšlap do hor

Co by to bylo za dovolenou v Alpách, bez pořádné horské tůry. V turistickém průvodci  jsme našli krásnou horskou chatu jménem Hochhörndler Hütte, která ležela na červené (středně těžké) trase. Odhadovaná doba výstupu byla 1,5 - 2 hodiny. To se ovšem nepočítalo se dvěma dětmi ne zcela zvyklými na horské výšlapy :).

Až k horské chatě jsme tedy nakonec nedošli a dolů nás svezl bodrý domorodec svým džípem. Výlet jsme zakončili u krásného jezera Pillersee, kde jsme jako bonus objevili půjčovnu šlapadel. V tu chvíli děti zapomněly na unavené nohy a užily si relax na vodě.

P.S.: Tímto skončila naše dovolená v Tyrolských Alpách. Přivezli jsme si odtamtud hromadu krásných zážitků a je jasné, že do podobných končin vyrazíme někdy v budoucnu znovu.