Na víkend do Vídně

Milý Zápisníčku,

důvodem, proč jsme pro víkendový výlet vybrali tentokrát Vídeň, byly hlavně pandy, které chovají v místní ZOO. Tehdy to byla nejbližší ZOO s těmito krásnými chundelatými medvídky a naše holky zrovna trpěly nějakou pandománií.

Ubytování jsme si vybrali v okrajové části Vídně ve čtvrti Oberlaa. Poloha to byla vynikající, jelikož 5 minut od apartmánu jsme mohli skočit do jedné místních linek metra a dostat se tak velice pohodlně do centra.
Nicméně poprvé jsme ve vídeňském metru byli kapku nervózní, jelikož jsme neměli drobné mince na jízdenky a nepodařilo se nám zaplatit kartou. Naše první cesta po Vídni byla tedy naprosto neplánovaně načerno 😊 a vedla do Schönbrunnu.

Schönbrunn

Schönbrunn je nádherný barokní zámek, který byl od druhé poloviny 18. století až do roku 1918 letním sídlem rakouských císařů. Stal se svědkem mnoha historických událostí. Na zámku se roku 1830 narodil císař František Josef I., trávil zde svá poslední léta a také zde zemřel. Poslední rakouský císař Karel I. zde roku 1918 rezignoval. Pobýval zde Napoleon nebo Wolfgang Amadeus Mozart. Od roku 1996 je zámek zařazený na Seznam světového dědictví UNESCO.
Zámek jsme si tentokrát prohlédli jen zvenku, přeci jen víkend byl přizpůsobený hlavně dětem a prohlídkou zámku bychom jim radost asi neudělali 😊.

K zámku patří krásné zahrady, jejichž součástí je i nejstarší existující zoologická zahrada na světě. Založena byla roku 1752 manželem Marie Terezie, císařem Františkem I. Štěpánem.
Zoologická zahrada v Schönbrunnu se honosí i několika evropskými prvenstvími v chovu zvířat. V roce 1906 se zde narodilo první sloní mládě odchované v zajetí a v roce 2007 to bylo mládě pandy velké.

A právě pandy byly hlavním lákadlem v celé zoo. Vzhledem k podzimnímu počasí, které nebylo úplně ideální na procházky venku, jsme trávili nejvíce času v pavilonech. Také procházku parkem jsme poněkud zkrátili. Nicméně pro ty, které počasí a dětská netrpělivost neodradí, mám pár tipů, kolem čeho se v zahradách Schönbrunnu vyplatí projít.

• Gloriette je krásná stavba s úžasným výhledem na Vídeň. Pro fajnšmekry je zde i kavárna, kde se podává vynikající káva a pečivo. Gloriette je připomínkou vítězství Rakouska v bitvě u Kolína.
• Palmenhaus – celkem 3 pavilony skleníků s největší expozicí exotických rostlin. Délka skleníku je 110 metrů.
• Wüstenhaus neboli Pouštní dům je původním názvem „Dům slunečních hodin“. Nějakou dobu byl i domovem pro různé druhy motýlů. Od rekonstrukce je zde umístěna jedinečná sbírka kaktusů.
• Za zmínku určitě stojí i zahradní labyrint a japonská zahrada.

Za poznáním do muzea

Druhý den bylo naším cílem Přírodovědné muzeum, které je jedním největších a nejvýznamnějších světových muzeí a zároveň největší v Rakousku. Otevřeno bylo v roce 1889 císařem Františkem Josefem I.
Jelikož jsme po prohlídce muzea měli naplánováno pokračovat rovnou domů, vyrazili jsme do města autem a zaparkovali v podzemních garážích poblíž muzea. Musím říct, že to byla dobrá volba.
Co vše je v muzeu k vidění nemá cenu popisovat, to si člověk musí zažít. Mohli bychom tam strávit klidně celý den. Dobrým ukazatelem pro nás bylo i to, že děti nebyly unuděné a prohlídka je bavila.

Po prohlídce muzea jsme se ještě trochu prošli po okolí, abychom viděli alespoň kousek Vídně. Budova muzea stojí na náměstí, kterému vévodí památník Marie Terezie a na jehož druhé straně je další muzeum - uměleckohistorické. Obě stavby byly vystavěny v rámci jednoho projektu a otevřeny byly současně.
Památník Marie Terezie je velké bronzové sousoší z roku 1888, na kterém jeho autor pracoval celých 13 let. Dcerám se památník líbil, jelikož byl veliký a byly na něm i koně. Syn prohlásil, že tu paní nemá rád, jelikož zavedla povinnou školní docházku… 😊.

Poslední zastávkou bylo Náměstí hrdinů, na kterém se nacházejí dva jezdecké pomníky , a to arcivévody Karla Těšínského a prince Evžena Savojského. Dominantou náměstí je také Hofburg – palácový komplex, který je sídlem několika muzeí a Rakouské národní knihovny.
V roce 1938 se stalo toto náměstí dějištěm vyhlášení „anšlusu“, tedy připojení Rakouska k nacistickému Německu.

P.S. Prohlídka Hofburgu a okolí by byla na celý další den, možná na celý další víkend a proto si toto místo nechávám v záloze na příště.